|
| |
|
|
Zamítnutí žádosti o udělení státního občanství ČR z důvodu ohrožení bezpečnosti
Hlubučková, Kristýna ; Hřebejk, Jiří (vedoucí práce) ; Uhl, Pavel (oponent)
Zamítnutí žádosti o udělení státního občanství ČR z důvodu ohrožení bezpečnosti Abstrakt Tato diplomová práce se zaměřuje na rozbor menšinového názoru, který se zakládá na tezi, že omezení procesních práv žadatelů o státní občanství, kterým byla žádost zamítnuta z důvodu ohrožení bezpečnosti, není plně v souladu s principem proporcionality a právem na spravedlivý proces. Při posuzování, zda byl zachován princip proporcionality se vychází z porovnávání hodnoty bezpečnosti státu a potenciálního zásahu do základních práv a svobod žadatelů. Dále se tato diplomová práce věnuje postupu ministerstva vnitra ČR při posuzování stanovisek zpravodajských služeb ČR a Policie a ČR a roli Ústavního soudu ČR a veřejného ochránce práv v procesu přezkoumávání potenciálního zásahu do (základních) práv a svobod žadatelů o státní občanství. Pro účely rozboru výše nastíněných výroků je použita především judikatura Ústavního soudu ČR k ustanovením § 22 odst.3 a § 26 zákona č. 186/2013 Sb., o státním občanství České republiky, a důvodová zpráva k tomuto zákonu. Své místo mají však i studie akademiků - například JUDr. Miluše Kindlové M.Jur., PhD. Závěrem diplomové práce je, že omezení procesních práv žadatelů představuje mimo jiné absence přístupu k odůvodnění jejich zamítnuté žádosti a dále existující soudní výluka. Práce...
|
|
|
Role ústavních orgánů při zajišťování bezpečnosti státu
Dienstbier, Jakub ; Jirásková, Věra (oponent)
Role ústavních orgánů při zajišťování bezpečnosti státu Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá otázkou, jakou úlohu v bezpečnostním systému České republiky hrají jednotlivé ústavní orgány, konkrétně prezident republiky, vláda, Parlament a Bezpečnostní rada státu. Za tímto účelem je nejprve zobrazen ústavní systém České republiky na příkladu postavení prezidenta republiky. Hlavní část práce je věnována analýze postavení prezidenta republiky jako vrchního velitele ozbrojených sil, neboť této kompetenci nebylo v české vědě ústavního práva dosud věnováno komplexní pozornosti. Z tohoto důvodu jsou shrnuty poznatky z československé ústavní historie, které jsou dále využity pro komparaci se stávající právní úpravou. Práce z ústavněprávního hlediska za použití všech obvyklých právních výkladových metod a poznatků jiných vědních oborů vykládá pojmy "ozbrojené síly" a "vrchní velitel." Na takto provedený výklad navazuje kritika podústavní právní úpravy a stanovení obsahu vrchní velitelské pravomoci. Text dále popisuje další činnosti prezidenta republiky s bezpečnostním rozměrem, zejména odůvodňuje jeho oprávnění ve vztahu ke zpravodajským službám. V druhé kapitole jsou rozebírány dvě zvláštní kompetence vlády a Parlamentu, a sice pravomoc rozhodovat zásadní bezpečnostní otázky a činnost při civilní a demokratické...
|
|
|
Role ústavních orgánů při zajišťování bezpečnosti státu
Dienstbier, Jakub ; Jirásková, Věra (oponent)
Role ústavních orgánů při zajišťování bezpečnosti státu Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá otázkou, jakou úlohu v bezpečnostním systému České republiky hrají jednotlivé ústavní orgány, konkrétně prezident republiky, vláda, Parlament a Bezpečnostní rada státu. Za tímto účelem je nejprve zobrazen ústavní systém České republiky na příkladu postavení prezidenta republiky. Hlavní část práce je věnována analýze postavení prezidenta republiky jako vrchního velitele ozbrojených sil, neboť této kompetenci nebylo v české vědě ústavního práva dosud věnováno komplexní pozornosti. Z tohoto důvodu jsou shrnuty poznatky z československé ústavní historie, které jsou dále využity pro komparaci se stávající právní úpravou. Práce z ústavněprávního hlediska za použití všech obvyklých právních výkladových metod a poznatků jiných vědních oborů vykládá pojmy "ozbrojené síly" a "vrchní velitel." Na takto provedený výklad navazuje kritika podústavní právní úpravy a stanovení obsahu vrchní velitelské pravomoci. Text dále popisuje další činnosti prezidenta republiky s bezpečnostním rozměrem, zejména odůvodňuje jeho oprávnění ve vztahu ke zpravodajským službám. V druhé kapitole jsou rozebírány dvě zvláštní kompetence vlády a Parlamentu, a sice pravomoc rozhodovat zásadní bezpečnostní otázky a činnost při civilní a demokratické...
|
|
| |
|
|
Role ústavních orgánů při zajišťování bezpečnosti státu
Dienstbier, Jakub ; Kudrna, Jan (vedoucí práce) ; Hřebejk, Jiří (oponent)
Role ústavních orgánů při zajišťování bezpečnosti státu Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá otázkou, jakou úlohu v bezpečnostním systému České republiky hrají jednotlivé ústavní orgány, konkrétně prezident republiky, vláda, Parlament a Bezpečnostní rada státu. Za tímto účelem je nejprve zobrazen ústavní systém České republiky na příkladu postavení prezidenta republiky. Hlavní část práce je věnována analýze postavení prezidenta republiky jako vrchního velitele ozbrojených sil, neboť této kompetenci nebylo v české vědě ústavního práva dosud věnováno komplexní pozornosti. Z tohoto důvodu jsou shrnuty poznatky z československé ústavní historie, které jsou dále využity pro komparaci se stávající právní úpravou. Práce z ústavněprávního hlediska za použití všech obvyklých právních výkladových metod a poznatků jiných vědních oborů vykládá pojmy "ozbrojené síly" a "vrchní velitel." Na takto provedený výklad navazuje kritika podústavní právní úpravy a stanovení obsahu vrchní velitelské pravomoci. Text dále popisuje další činnosti prezidenta republiky s bezpečnostním rozměrem, zejména odůvodňuje jeho oprávnění ve vztahu ke zpravodajským službám. V druhé kapitole jsou rozebírány dvě zvláštní kompetence vlády a Parlamentu, a sice pravomoc rozhodovat zásadní bezpečnostní otázky a činnost při civilní a demokratické...
|
host ::
RSS.